V souvislosti s epidemií onemocnění COVID-19 způsobené koronavirem SARS-CoV-2 se v souvislosti s cestovním ruchem objevily různé informace týkající se rušení zájezdů a oprávnění cestovních kancelářích požadovat po zákazníkovi „storno“ poplatek (podle zákona „odstupné“) za zrušení zájezdu.
Smlouvu o zájezdu upravuje zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v ustanovení § 2521 a následujících, když konkrétně v ustanovení § 2533 řeší problematiku odstoupení do smlouvy a uvádí, že zákazník má právo odstoupit od smlouvy o zájezdu vždy. Navazující ustanovení § 2535 řeší konkrétně problematiku odstoupení od smlouvy bez odstupného a stanoví, že zákazník má právo odstoupit od smlouvy před zahájením zájezdu bez zaplacení odstupného, jestliže v místě určení cesty nebo pobytu nebo jeho bezprostředním okolí nastaly nevyhnutelné a mimořádné okolnosti, které mají významný dopad na poskytování zájezdu nebo na přepravu osob do místa určení cesty nebo pobytu. V takovém případě má zákazník právo na vrácení veškerých uhrazených plateb za zájezd, nemá však právo na náhradu škody.
Nevyhnutelnými a mimořádnými okolnosti mající zásadní vliv na poskytování služeb jsou například válečný konflikt, jiné závažné bezpečnostní problémy jako terorismus, významná rizika pro lidské zdraví, například výskyt ohniska závažného onemocnění v cestovní destinaci, nebo přírodní katastrofy, jako například záplavy, zemětřesení či povětrnostní podmínky, jež znemožňují bezpečně se dopravit do místa určení, jak bylo dohodnuto ve smlouvě o zájezdu. Právo na odstupné lze uplatnit za splnění podmínek - existence nevyhnutelných a mimořádných okolností a jejich významný dopad na poskytování zájezdu nebo na přepravu, při kterých je nutné zohlednit i celkové riziko v tomto případě újmy na zdraví.
Ze shora uvedené i z vyjádření cestovních kanceláří je patrné, že se bude řešit pojem destinace a zda mimořádné okolnosti mají významný dopad na poskytování zájezdu nebo přepravu osob.
S přihlédnutím ke směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2302 ze dne 25.11.2015, která byla implementována i prostřednictvím ustanovení § 2535 Občanského zákoníku, závažnosti vzniklé situace (riziko nákazy), doporučení státních orgánů zejména Ministerstva zdravotnictví, lze uzavřít, že odstoupení od smlouvy při cestě do destinací zasažených koronavirem by mělo být bez vyměření sankčního poplatku v případě splnění jednotlivých shora uvedených podmínek.
