Dne 1. července letošního roku nabude plné účinnosti nový stavební zákon č. 283/2021 Sb., který na rozdíl o současné právní úpravy přináší zpřísňující ustanovení upravující problematiku výstavby bez příslušného povolení tzv. „černé stavby“ resp. její následnou legalizaci.
Současná právní úprava totiž nahrává poměrně častým situacím, kdy stavebník nejdříve bez povolení staví a až následně formou dodatečného povolení takovou stavbu zlegalizuje. V praxi tento proces funguje tak, že jakmile příslušný stavební úřad zjistí existenci černé stavby, je povinen z úřední povinnosti započít řízení o odstranění stavby, o jehož zahájení zašle stavebníkovi popř. vlastníkovi stavby oznámení. V tomto oznámení je pak v souladu s ust. § 129 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb. úřad povinen stavebníka či vlastníka poučit o možnosti podat ve lhůtě 30 dnů od zahájení řízení žádost o dodatečné povolení stavby. Pokud si následně vlastník nebo stavebník takovou žádost ve lhůtě podá, stavební úřad řízení o odstranění stavby přeruší a povede řízení o podané žádosti. Předloží-li žadatel k podané žádosti v poskytnuté lhůtě předepsané podklady, je cesta k vydání dodatečného povolení otevřená.
Nový stavební zákon však i přesto, že si institut dodatečného povolení ponechal, jeho získání podstatně zpřísňuje. Novou a zásadní podmínkou pro jeho získání je totiž dle ust. § 256 odst. 1 písm. a) zákona č. 283/2021 Sb. prokázání dobré víry žadatele. Ta by se měla dle důvodové zprávy k tomuto zákona v podstatě omezit pouze na dva případy. Prvním z nich je případ, kdy bylo stavebníkovi stavebním úřadem vydáno řádné povolení k realizaci jeho záměru, které nabylo právní moci, stavebník poté záměr započal či dokonce dokončil a následně bylo povolení v jiném řízení zrušeno. Druhým případem je situace, kdy stavební úřad vydá stavebníkovi informaci, že jeho stavební záměr žádné povolení nevyžaduje a následně se zjistí opak. Z uvedeného tak vyplývá, že prokázat dobrou víru stavebníků, kteří nejdříve staví a pak dodatečně žádají o povolení, bude velice složité ba nemožné.
Druhou důležitou podmínku pro získání dodatečného povolení pak stanoví ust. § 256 odst. 1 písm. b) zákona č. 283/2021 Sb., kdy povinný musí prokázat, že stavba nevyžaduje povolení výjimky z požadavku na výstavbu a třetí podmínkou, snad nejméně významnou, je pak povinnost uhrazení pokuty za přestupek spočívající v provedení stavby bez povolení či v rozporu s ním, pokud taková pokuta byla uložena.
Jakkoliv je proti současné právní úpravě nový stavební zákon v otázce dodatečného povolení stavby přísný, teprve rozhodovací praxe v průběhu času ukáže, zda se výskyt černých staveb omezí a institut dodatečného povolení přestane být zneužíván.
