Rodiče by měli v otázkách týkajících se jejich dítěte rozhodovat společně. Ovšem mnohdy se stává, že se rodiče na podstatných okolnostech neshodnout. V nejlepším zájmu dítěte je, aby se rodiče dohodli, není však pravidlem, že k uvedené dohodě nakonec dojde. V tomto případě pak nastává role soudu, který je povinen v nejlepším zájmu dítěte rozhodnout o podstatné okolnosti, na které se rodiče neshodli.
Mezi podstatné okolnosti spadají např. nikoli běžné léčebné a obdobné zákroky, určení místa bydliště a volba vzdělání nebo pracovního uplatnění dítěte.
Řízení se zahajuje na návrh jednoho z rodičů, posléze soud během řízení zkoumá, která okolnost je v nejlepším zájmu dítěte a případně souhlas druhého rodiče soud nahradí. Jako příklad lze uvést výběr školy, kterou má dítě navštěvovat. Soud po projednání věci může nahradit souhlas druhého rodiče s podáním přihlášky na příslušnou školu, o přijetí poté rozhoduje sama škola. Může nastat situace, kdy každý rodič podá samostatně přihlášku do školy a dítě je tak přijato do dvou škol najednou. Soud v tomto případě musí posoudit a rozhodnout, kterou ze škol bude dítě navštěvovat.
Dále je jako příklad možné uvést jméno a příjmení dítěte. V tomto případě soud nerozhoduje přímo o konkrétním jméně či příjmení, ale pouze nahradí souhlas druhého rodiče s podáním žádosti u příslušného orgánu. Důvodem pro nahrazení souhlasu může být např. ten, že rodič, který se změnou příjmení svého dítěte nesouhlasí, neplní své povinnosti vůči dítěti a nejeví o dítě zájem.
Je tak možné, aby soud nahradil souhlas druhého rodiče v případech, kdy se nedohodnou na záležitostech, která jsou pro dítě významná. Každý případ je však individuální a soud zkoumá mnoho kritérií pro případné nahrazení souhlasu.
