Současná právní úprava daná zákonem č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek se odchýlila od původního primárního kritéria, kterým byla nejnižší nabídková cena. Nyní však zákon umožňuje dbát na ekonomickou výhodnost nabídky, která může být stanovena rovněž nejnižší nabídkovou cenou, avšak je vhodnější, aby zadavatel dbal a celkovou výhodnost poměru nabídkové ceny a kvality včetně poměru nákladů životního cyklu a kvality. Stanovit kvalitativní kritéria způsobem, který bude jednoznačný a srozumitelný však není pro zadavatele, kterému administraci veřejné zakázky nezajišťuje advokátní kancelář úplně jednoduché.
Je obecnou pravdou, že při stanovení nejnižší nabídkové ceny jako jediného kritéria v rámci ekonomické výhodnosti nabídky je značně sníženo riziko přezkumu úkonů zadavatele a negativní rozhodnutí ÚOHS, avšak pokud má zadavatel zájem na výběru nejlepší nabídky z širšího hlediska, pak mu zákon umožňuje nastavit i kvalitativní požadavky na dodavatele. Obecně v případě kritérií kvality zadavatel stanoví kvalitativní, environmentální nebo sociální hlediska dle předmětu veřejné zakázky. Kvalitativní hodnotící kritéria lze rozdělit na objektivní, matematicky vyjádřitelná kritéria, jejichž nastavení v praxi není tak těžko uchopitelné.
Typickými příklady jsou doba realizace předmětu veřejné zakázky, reference, zkušenost klíčových členů realizačního týmu, záruční doba. U stanovení subjektivních kritérií, kterými se zadavatelé mnohdy snaží zajistit kvalitu prostřednictvím plánu stavebních prací či systémem řízení kvality musí být dodržena zákonná pravidla, když musí být ze zadávací dokumentace zcela zřejmé, jaké požadavky zadavatel zvýhodňuje a jak tyto bude hodnotit, nejlépe uvedením bodového žebříčku a svůj výběr pak dostatečně odůvodnit ve zprávě o hodnocení.
Při využití subjektivních kritérií musí být kladeny vyšší nároky na jasnost, srozumitelnost a transparentnost přidělení bodového hodnocení jednotlivých nabídek. Typicky se může jednat o vliv na životní prostřední z hlediska použití materiálů, způsob provádění kontroly kvality prováděných prací, použití matriálů s vyššími užitnými vlastnostmi např. k omezení tepelných ztrát apod. Byť je tedy třeba, aby při nastavení kvalitativních kritérií dbal zadavatel vyšší jasnosti, srozumitelnosti a transparentnosti není třeba, aby a priori tato kritéria zavrhoval.
