Pokud dojde k dopravní nehodě, při níž jiná osoba utrpí zranění, bude právní kvalifikace se především odvíjet od závažnosti způsobeného zranění. Ublížením na zdraví se přitom obecně rozumí takový stav záležející v poruše zdraví nebo jiném onemocnění, který porušením normálních tělesných nebo duševních funkcí znesnadňuje, nikoli jen na krátkou dobu, obvyklý způsob života poškozeného a které vyžaduje lékařské ošetření.
Je tedy zřejmé, že každou poruchu zdraví nelze považovat za ublížení na zdraví, např. oděrky, nepatrné ranky, přechodné bolesti nebo nevolnost, neboť takováto poranění nám nijak neznesnadňují obvyklý způsob života, a navíc kolikrát ani nevyžadují žádné lékařské ošetření.
Problematickým však je, že právní předpisy výslovně nepředepisují konkrétní minimální dobu, po kterou porucha zdraví nebo jiné onemocnění musí znesnadňovat obvyklý způsob života poškozeného. Záleží tak na posouzení každého jednotlivého případu. Dosavadní judikatura v trestních věcech si však přivykla pokládat za “nikoliv jen krátkou dobu“ dobu okolo sedmi dnů. Tedy lze uvést, že zranění, která budou obvyklý způsob života znesnadňovat kolem sedmi dnů, budou posuzována jako trestný čin. Přestupkem pak budou zranění pod touto hraniční dobou.
